Mít dokonale opálenou pokožku láká nejednu z nás, jenže i slunce nás dokáže pěkně potrápit. Jak se tedy správně připravit na čas strávený na slunci a jakou vybrat péči? Melanom je sedmým nejčastějším nádorem, proto je opravdu nutné si chránit pokožku před slunečním zářením!
Ještě před tím, než vystavíme své tělo slunečním paprskům, si klademe několik otázek: Stačí, když použijeme ochranný faktor obsažený v make-upu? Neubírá nás silný SPF faktor o vitamín D? Bude nám na koupališti stačit, natřít se ochranným faktorem jednou, a chráněni budeme až do večera? Abyste se už nemuseli trápit hledáním odpovědí na tyto, a mnohé další otázky, odpovíme vám spolu s dermatoložkou.
Jen si to představte, hebká opálená pokožka, která během horkých měsíců pěkně vynikne ve světlém oblečení. Být během léta krásně hnědý, je přáním téměř každého z nás. Dermatologové přitom každoročně více a více apelují na to, že ztmavlá pokožka po opalování je škodlivým projevem, před kterým bychom měli naše tělo chránit. „Bohužel nesprávné návyky vedou k předčasnému stárnutí kůže a ke vzniku kožních nádorů,“ pojmenovává bez okolků dva nejsilnější argumenty, proč je nutné pokožku chránit ochrannými faktory, dermatoložka MUDr. Iveta Hasová.
UVA a UVB paprsky
Abychom si mohli dávat pozor před nebezpečím, zřejmě bychom ho měli nejdříve pojmenovat. Často z různých zdrojů slýcháme, jak silné je sluneční záření a jaké neblahé důsledky může mít na naše zdraví, ale jen málokdo umí rozlišit UVA od UVB paprsků, o kterých je vlastně řeč. Až 95% z celého UV záření tvoří UVA paprsky, které procházejí tmavými mraky, smogem, sklem či okny. Dokonce se odrážejí i od sněhu a písku. Pronikají proto bez problémů i do dermis, tedy hlubší vrstvy kůže.
„Nežádoucí účinky slunečního záření jsou způsobené v převážné míře jeho UV složkou, tedy ultrafialovým zářením UVA a UVB. Jejich působení lze rozdělit na včasné a pozdní. Opálení kůže s tvorbou pigmentu a zánět kůže – zarudnutí až tvorba puchýřků, imunologické změny, ztluštění pokožky, tvorba vitamínu D – ty patří do skupiny včasných změn. K pozdním a nežádoucím změnám v naší kůži patří fotoageing a fotokarcinogenéza. První z termínů označuje předčasné stárnutí pokožky s tvorbou vrásek, ztrátou odolnosti a pružnosti kůže, také s tvorbou rozšířených cévek a pigmentových skvrn a se žloutnutím pokožky. Druhý termín pojmenovává stav vedoucí ke vzniku kožních nádorů, kterého se všichni nejvíce obáváme,“ dodala zkušená lékařka Iveta Hasová, která se zaměřuje i na preventivní vyšetření znamének, díky kterému lze úspěšně předcházet vzniku rakoviny kůže.
Co je to SPF?
Už tedy víme, že UVA paprsky generují množství volných radikálů, redukují elastin v pokožce, a tudíž urychlují její stárnutí, a způsobují abnormální buněčnou produkci. Ačkoliv UVB paprsky nepronikají mraky ani okny, dokonce ani nepřecházejí hluboko do kůže, stále stimulují tvorbu melaninu. Dokáží pokožku spálit a vytvářejí volné radikály ve vrchní vrstvě kožní tkáně. Nejvíce nás ohrožují během dne od 10. hodiny ranní do 16. hodiny odpolední. Právě v této rizikové době bychom měli nejvýrazněji dbát na důslednou aplikaci ochranného faktoru v krémech či sprejích, nazývaného SPF (Sun Protection Factor).
Hodnoty SPF se liší v závislosti na jednotlivých produktech, ale obecně platí, že čím má člověk bledší pokožku, tím vyšší faktor by měl používat. Hodnota SPF obsažená v produktu vyjadřuje násobek času, kdy můžeme být na slunci, aniž bychom se spálili. „Aby byl účinek ochranného filtru zaručený, je nezbytné obnovovat jeho aplikaci každé 2 až 3 hodiny, a pokud se člověk koupe, tak po každém návratu na deku,“ upozorňuje Katarína Demetriou, majitelka kosmeticko-farmaceutické společnosti Pharma MKL.
Správná aplikace SPF je zárukou bezpečí
Dermatologové se shodují i ohledně správné aplikace ochranného faktoru při ochraně pokožky před předčasným stárnutím, ale také před karcinogenními onemocněními. Snižování účinku ochranného faktoru během dne zapříčiňují běžné vlivy, jako je pocení, utírání, pobyt ve vodě a další. Z tohoto důvodu se doporučuje jeho opakované nanášení. Zároveň platí, že chemický filtr je třeba nanášet 15 až 20 minut před pobytem na slunci, u minerálního není potřeba čekat, ten účinkuje ihned.
Co se týče množství, tak na obličej a krk stačí přibližně obsah jedné čajové lžičky a opětovně aplikovat by se měl během již zmíněných dvou až tří hodin. Pokud chodíme do vody, tak častěji. Reaplikaci skutečně nelze podceňovat, protože žádný SPF produkt, ani 50, pokožku nechrání celý den jednorázově.
Jedním z doporučených ochranných „must have“ přípravků na letní sezónu je Hyalurmed ochranný opalovací krém s kyselinou hyaluronovou. „Tento šetrný opalovací krém s kyselinou hyaluronovou poskytuje pokožce ochranu SPF 30 před UVA i UVB paprsky. Zároveň chrání pleť před fotostárnutím působením slunce,“ dodává Katarína Demetriou z Pharma MKL.
O ztrátu vitaminu D se obávat nemusíte
Pokud někdo z vás v tomto okamžiku propadl panice, že pravidelným a častým nanášením krémů s vysokým ochranným faktorem jeho organismus ze slunce nezíská zdraví prospěšný vitamin D, může být zcela klidný. V praxi to totiž funguje tak, že kůže vystavena UVB záření automaticky vytváří vitamín D, přičemž jí na vytvoření potřebného množství postačuje od 5 – 30 minut denně na slunci. Po pár minutách se obvykle syntéza vitaminu D zastaví, protože dosáhne potřebné hladiny a nevytváří si ho do zásoby.
Je make-up s obsahem SPF dostatečná ochrana?
Samostatnou kapitolou je téma SPF a make-up, protože množství zkrášlujících produktů na trhu se pyšní tím, že po jejich aplikaci již nemusíme používat jiný ochranný faktor. Jsou o něj totiž obohaceny. Odborníci se však s tímto tvrzením neztotožňují. I zde platí, že účinné látky po pár hodinách ztrácejí na své síle, navíc, abychom dosáhli intenzity ochranného faktoru uvedeného na obalu, museli bychom mít na tváři údajně až 7x větší množství make-upu, než je obvyklé.
Určitě je proto lepší, když se samostatně aplikuje make-up a krém s ochranným faktorem. Pokud se vám v průběhu dne nechce každé tři hodiny líčení obnovovat, chraňte si obličej velkými slunečními brýlemi, případně kloboukem.